Máme postel – hned druhej den nám ji dovezl Devonův
magickej otec. Ten chlap je třída. Nicméně už tři dny jsem nespala. Nevim, prostě to nejde, celou noc se jenom převaluju (a poslouchám Janicino
chrápání starýho dřevorubce). Cejtim se jak zombie.
Ráno potkávám v kuchyni naši další spolubydlící – Ashley – a dávám se s ní do řeči. K mýmu překvapení tvrdí, že Devon není zdaleka takovej
správňák, jak se zdá. Zaprvý: Od první chvíle ji nesnáší, netuší proč. Zadruhý:
není majitelem bytu, ale vybírá od všech peníze za nájem, který pak majiteli posílá…
problém je v tom, že takovým způsobem, že on bydlí zadarmo a ještě si
vydělá. A sakra. Celý si to nějak stihnul pošéfovat ve smlouvě. Jí
s přítelem se to nelíbí, a tak se o tom s Devonem neustále hádali, až
se přestali úplně bavit a on je teď chce vystěhovat. A jelikož je atmoška
v bytě hustohustá a dohádat se jim ničeho nedaří, v sobotu berou
kramle. Zmizí s nima i pračka, televize a internet. Řekla bych, že
z toho pro mě vyplývá, že bych si měla v pátek vyprat.
Její rada:
nevěřte Devonovi. No pěkný, taky mě těšilo.
Na oběd k nám dorazili Číňani, abych konečně aspoň trochu dohnala skóre. Tomuhle mimochodem fakt říkám mix východní a západní kultury – moje včerejší snídaně :D :
Na oplátku za jejich péči o můj žaludek jim dělám aspoň tvarohový knedlíky. Kdyby mě u toho viděla moje babička, tak by ji asi vomejvali. A každopádně by prohlásila, že vypadaj "k praseti".
 |
Věc nejblíž tvarohu, co se tu dá sehnat |
 |
Sorry, babi, ale víš jak, maj tu jinou mouku... a strouhanku jsem byla líná udělat :)) |
Během vaření se objevuje
Jason, Ashlin přítel, a jeho dva psi. Vnutim mu pár knedlíků a on se okamžitě
rozpovídá o bytovej situaci. V podstatě jen opakuje, co jsme už slyšely. A psy má stejný socky jako každej jinej.
 |
Kaiser |
Leon s Kimem nám ukazujou videa ze svejch seskoků
padákem. Pořád ještě říkám, že do toho nejdu. Je to šíleně drahý a stejně bych
si čurla do gatí. Ale chlapci jsou vtipný, při pádu se snažej usmívat do kamery, ale místo toho jim huba lítá všude kolem :D Kim se zítra ráno vrací domů a na rozloučenou mi
dává dřevěnej náhrdelník – ty vole, dík!
Večer si s náma sedá Devon a omlouvá se, jestli
je tu cejtit nějaký napětí mezi ním a Jasonem, že prej maj mezi s sebou určitý
neshody. Když se na fér ptám, o co jde, souká ze sebe, že s Ashley neplatěj kloudně nájem a
odmítaj se o tom s ním bavit. Jason mu vyhrožuje, a dokonce ho i několikrát fyzicky napadnul. Civíme jak vyvoraná myš. Devon vidí Jasona jako násilníka a hrubiána, prej se často vůbec bojí jít domů. My vidíme tohle:
No... vypadá to na žabomyší války v plným proudu.
Janice to okomentovala takto: „We thought we moved in heaven, but we’re in deep
shit.“ Nevíme, co si máme myslet... babo raď, na čí straně je
pravda. Jenže… je nám to vlastně tak trochu jedno. Máme svůj pokoj, vaříme si
v útulnej kuchyni a večer si nahřejváme kožich u ohně (a pořád s hrůzou vzpomínáme na to, čeho jsme byly svědky v předchozích dvou bytech). Jasně ,že jestli to
s těma penězma je pravda, tak to není fér, ale to ať si Devon případně srovná
se svým svědomím (přijde do pekla), ta cena je pro nás furt dobrá a
možná se za měsíc stejně zdejchnem. A tak jen pozorujem dění kolem a tak
trochu se bavíme tím, jak si tu všichni dělaj naschvály a snažej se nepotkat.
Jinak v Queenstown se nám zatím líbí velmi :)
 |
Taky se kochaly |
 |
Čumíš na mě?! |
 |
Free-range chicken (načuhovala, jestli se jí nechystám vlízt na pozemek) |
Žádné komentáře:
Okomentovat